Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
Získejte k nákupu nového účetního software 60 minut s lektorem zdarma

DUZP, datum vystavení, datum splatnosti – zorientujte se v datech na fakturách

STORMWARE s.r.o. / 24. 02. 2021

Určitě si občas říkáte, proč musí být na fakturách uváděno tolik různých „datumů“. Vězte, že všechny mají v zákonech definovaný svůj specifický význam. Pojďme si je tedy přiblížit v dalším dílu našeho seriálu o fakturaci.


Datum uskutečnění zdanitelného plnění


Jednou z povinných náležitostí faktur plátců DPH je podle § 29 zákona o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH) datum uskutečnění zdanitelného plnění (resp. DUZP, datum UZP, datum uskutečnění plnění či datum zdanitelného plnění). Toto datum uvádí plátce DPH povinně pouze v případě, že se liší od data vystavení faktury. Co zákon považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění? A proč je tak důležitý?

DUZP je den, ke kterému je plátce povinen přiznat daň. Tu pak uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Pokud však dodavatel přijme úplatu ještě před dnem uskutečnění zdanitelného plnění, musí přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty (je-li ovšem zdanitelné plnění známo dostatečně určitě podle § 20a odst. 3 ZDPH).

Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku specifikuje § 21 ZDPH. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

  • při dodání zboží dnem dodání, resp. předání zákazníkovi (tj. datum převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník)
  • při poskytnutí služby dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (tím dnem, který nastane dříve)

DUZP řeší ZDPH dále v § 22–25. Jedná se zejména o případy pořízení zboží z jiného členského státu EU, dovoz zboží ze zemí mimo EU apod.



Okamžik uskutečnění účetního případu


Vedete-li účetnictví, bude vás zajímat také datum uskutečnění účetního případu, které je povinnou náležitostí účetních dokladů dle § 11 odst. 1 zákona o účetnictví (liší-li se od data vystavení faktury). Toto datum je důležitým údajem pro správné zaúčtování účetního případu do příslušného účetního období a v praxi bývá často shodné s DUZP.

Kdy nastává okamžik uskutečnění účetního případu, stanoví České účetní standardy pro podnikatele ve standardu č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech v bodě 2.4.3. Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém mj. dojde ke splnění dodávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, zjištění manka atd. Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury a u odběratele den přijetí faktury.

Okamžik uskutečnění účetního případu lze pro konkrétní doklady vymezit vnitřním předpisem. V tomto případě je však třeba respektovat ustanovení zákona o účetnictví, který uvádí, že všechny účetní případy musí být zaúčtovány do období, s nímž časově a věcně souvisí.


Datum vystavení faktury


Datum vystavení faktury určuje, kdy dodavatel fakturu skutečně vystavil. Jde o povinnou náležitost faktur plátců DPH a neplátců DPH vedoucích účetnictví. Doporučuje se ale uvádět i na všech ostatních fakturách. Proč je tento údaj na fakturách tak důležitý?

Datum vystavení faktury je pro odběratele určujícím údajem pro uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty totiž stanovuje, že zaplacenou daň lze od státu požadovat zpět až v okamžiku obdržení faktury.



Datum splatnosti faktury


Datum splatnosti není povinnou náležitostí faktur, přesto je důležitým údajem pro obě smluvní strany. Stanovuje den, do kdy by měl odběratel uhradit fakturu, resp. do kdy by měla být platba připsána na účet dodavatele. Běžnou obchodní praxí je čtrnáctidenní lhůta splatnosti. Faktura přitom samozřejmě může být uhrazena i dříve než ve stanovený datum splatnosti. Jak to ale funguje, pokud datum splatnosti na faktuře chybí?

Občanský zákoník v § 1963 odst. 1 stanovuje při dodání zboží nebo poskytnutí služby dobu splatnosti faktury na 30 dnů, a to buď ode dne doručení faktury (resp. jiné výzvy podobné povahy), nebo ode dne obdržení zboží či služby – podle toho, co nastalo později. Pokud si ale dodavatel s odběratelem ujednají převzetí zboží nebo služby, popř. ověření, zda bylo řádně splněno, stanovuje občanský zákoník splatnost faktury na 30 dnů ode dne převzetí, popř. ověření.

Smluvní strany si přitom mohou ujednat dobu splatnosti i kratší nebo delší než 30 dnů, maximálně však 60 dnů. Podle občanského zákoníku § 1963 odst. 2 totiž může doba splatnosti přesáhnout 60 dnů, jen pokud to není vůči věřiteli (tj. dodavateli) hrubě nespravedlivé.



 

Data na fakturách v aplikaci mPOHODA


Datum uskutečnění zdanitelného plnění
Zakládáte-li fakturu jako plátce DPH, najdete pole DUZP v sekci, resp. na záložce Podrobnosti. Datum zde nastavíte kliknutím na ikonu kalendáře a výběrem požadovaného data.

Datum vystavení faktury
Pole Datum vystavení mPOHODA automaticky předvyplní dle aktuálního dne. Případnou úpravu provedete opět kliknutím na ikonu kalendáře.

Datum splatnosti faktury
Datum splatnosti mPOHODA sama dopočítá na základě počtu dnů zadaných v agendě Nastavení dokladů nebo v agendě Adresář u příslušného odběratele. Chcete-li upravit datum splatnosti pro konkrétní fakturu, změňte ho opět přes ikonu kalendáře.


 
 
   

Web

 

Android

 

iOS

 



Byl tento článek užitečný? Dejte o něm vědět ostatním.

Facebook      Twitter      LinkedIn      E-mail


Sledujte náš seriál o fakturaci pro účetní a podnikatele


Tento článek je součástí našeho seriálu o fakturaci pro účetní a podnikatele. Další díly tu najdete v nadcházejících týdnech.



Mohlo by vás také zajímat