Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
Skip Navigation LinksSTORMWARE > POHODA > Příručka Účtujeme > Účtujeme v POHODĚ > Stručný úvod do účetnictví

1.1 Stručný úvod do účetnictví

V soustavě účetnictví účtují jednotlivé účetní jednotky o stavu a pohybu majetku a závazků, o rozdílech majetku a závazků, nákladech a výnosech, o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření podle zákona o účetnictví a ostatní platné legislativy.

Charakteristickým rysem účetnictví je podvojný zápis. Znamená to, že každá účetní operace, která je zanesena do účetnictví, vyvolá změnu vždy na dvou účtech.

Všechny hospodářské prostředky, které jsou potřebné k podnikání, se označují jako majetek firmy (aktivum). Zdroje krytí tohoto majetku, tedy to, za co byl majetek pořízen, jsou označované jako kapitál (pasivum).

Rozvaha k datu
AKTIVA
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Dlouhodobý majetek
· Dlouhodobý nehmotný majetek
· Dlouhodobý hmotný majetek
· Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
· Zásoby
· Pohledávky
· Krátkodobý finanční majetek
· Peněžní prostředky
Časové rozlišení aktiv
PASIVA
Vlastní kapitál
· Základní kapitál
· Ážio a kapitálové fondy
· Fondy ze zisku
· Výsledek hospodaření minulých let (+/-)
· Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
Cizí zdroje
· Rezervy
· Závazky
Časové rozlišení pasiv
Celkem aktiva Celkem pasiva

Rozvaha (bilance) vždy vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému datu. Jejím základem je bilanční rovnice AKTIVA = PASIVA, protože veškerý majetek byl pořízen za určitý kapitál.

Jednotlivé hospodářské operace můžete sledovat i v rámci rozvahy. Po každé účetní operaci je ovšem nutné rozvahu znovu sestavit. Konkrétní změna (účetní operace) už v ní musí být zanesena.

V praxi mohou nastat čtyři druhy změn:

  1. Přírůstek aktiv a přírůstek pasiv (A+P+). Příkladem je nákup zboží na fakturu, kdy vzroste stav zásob (A+) a zároveň se zvýší závazky firmy (P+).
  2. Přírůstek i úbytek aktiv (A+A-). Jde například o nákup zboží za hotové, kdy vzroste stav zásob na skladě (A+) a zároveň se sníží stav peněžních prostředků v pokladně (A-).
  3. Úbytek aktiv a úbytek pasiv (A-P-). Typickým příkladem je úhrada faktury za nákup zboží, kdy dojde zároveň ke snížení stavu pokladny (A-) a závazků (P-).
  4. Přírůstek i úbytek pasiv (P+P-). Příkladem je úhrada závazků z úvěru, protože poskytnutí úvěru zvyšuje stav pasiv (P+) a zároveň dojde ke snížení stavu závazků (P-).

Většina účetních jednotek sleduje velké množství hospodářských operací, proto je neúnosné sestavovat novou rozvahu po každé z nich. Z tohoto důvodu se sledují dílčí operace v soustavě jednotlivých účtů vzniklých rozkladem rozvahy.

V účetnictví sledujeme nejen stav a změnu majetku, ale i jeho zhodnocení vyjádřené – hospodářským výsledkem. Aby byla účetní jednotka schopna určit, proč dosáhla právě takového hospodářského výsledku, podrobně sleduje jednotlivé náklady a výnosy.

Náklady vznikají spotřebou majetku v rámci činnosti firmy.

Výnosy jsou protikladem nákladů a vyjadřují tržby za provedené činnosti.

Následující rovnice vyjadřuje vztah nákladů, výnosů a hospodářského výsledku.

VÝNOSY - NÁKLADY = HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

Hospodářský výsledek může být jak ziskem, tak ztrátou. Více se o sestavení rozvahy a výsledovky dozvíte v kapitole o uzavírání účetních knih.

Stejně jako jednotlivé položky rozvahy, i náklady a výnosy jsou sledované na samostatných účtech.

Účet je možné schematicky vyjádřit ve tvaru písmene T. Pro sledování stavu a pohybu majetku a kapitálu jsou používány účty rozvahové, které mohou být buď aktivní, nebo pasivní, a to podle toho, na které straně rozvahy se nacházejí. Účty výsledkové potom slouží pro evidenci nákladů a výnosů.

Na jednotlivé strany účtů se zapisují hospodářské operace podle schématu uvedeného dále. Součet jednotlivých přírůstků nebo úbytků strany MD nebo Dal je nazýván obrat.

Označení stran účtů
Má dáti
MD
Debet
Na vrub
Dal
Dal
Kredit
Ve prospěch
Účet aktiv, účet nákladů Účet pasiv, účet výnosů
MD
Počáteční stav
Přírůstek 1
. . . . . .
Dal

Úbytek 1
. . . . . .
MD

Úbytek 1
. . . . . .
Dal
Počáteční stav
Přírůstek 1
. . . . . .
Přírůstek n Úbytek n Úbytek n Přírůstek n
Součet MD
Konečný stav
Součet Dal Součet MD Součet Dal
Konečný stav

Dále rozdělujeme účty na syntetické, které vznikají rozkladem rozvahy, a účty analytické, vznikající rozkladem účtů syntetických. Analytické účty slouží k podrobnějšímu členění. Součet konečných stavů jednotlivých analytických účtů představuje konečný stav účtu syntetického. Totéž platí i pro obraty a počáteční stavy.

Syntetické účty si každá účetní jednotka vytváří sama s ohledem na vymezené účtové skupiny, které jsou uvedeny ve směrné účtové osnově. Směrná účtová osnova je uvedena ve vyhlášce, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které účtují v soustavě účetnictví.

V systému POHODA se jednotlivé účty zaznamenávají například takto:

V účtu 132001 znamená:

  • první číslice účtovou třídu (1 – Zásoby),
  • první dvojčíslí představuje účtovou skupinu (13 – Zboží),
  • první trojčíslí je vlastní syntetický účet definovaný účetní jednotkou
    (132 – např. Zboží na skladě a v prodejnách) a 
  • další trojčíslí se používá pro vlastní analytické rozlišení účtu
    (132001 – např. Elektropřístroje).

Syntetický účet má v systému POHODA poslední tři číslice nulové (např. 132000).

Evidenci analytických účtů můžete v programu POHODA vést v rozsahu 3 až 6 míst. Číslo účtu může být tedy až devítimístné. Zvýšení, resp. snížení počtu míst pro analytické členění účtů provedete prostřednictvím volby Počet míst analyt. účtů v agendě Nastavení/Globální nastavení v sekci Zaúčtování.

Účty v účtové osnově lze rozlišit podle tříd a skupin na rozvahové (aktivní a pasivní), výsledkové (nákladové a výnosové), závěrkovépodrozvahové. Pro vnitropodnikové účetnictví jsou v účtové osnově vyčleněny třídy 8 a 9.

Rozvahové účty
Aktivní účty
0 Dlouhodobý majetek
1 Zásoby
2 Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
21 Peněžní prostředky v pokladně
22 Peněžní prostředky na účtech
23 Krátkodobé úvěry
24 Krátkodobé finanční výpomoci
25 Krátkodobý finanční majetek
-26 Převody mezi finančními účty
-29 Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
3 Zúčtovací vztahy
31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
35 Pohledávky za společníky
37 Jiné pohledávky a závazky
38 Přechodné účty aktiv a pasiv
-39 Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Pasivní účty
2 Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
23 Krátkodobé úvěry
24 Krátkodobé finanční výpomoci
3 Zúčtovací vztahy
32 Závazky (krátkodobé)
33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 Zúčtování daní a dotací
36 Závazky ke společníkům
37 Jiné pohledávky a závazky
38 Přechodné účty aktiv a pasiv
4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
Výsledkové účty
Nákladové účty
5 Náklady
Výnosové účty
6 Výnosy
Závěrkové a podrozvahové účty
70 Účty rozvažné
71 Účet zisků a ztrát
75 až 79 Podrozvahové účty
Vnitropodnikové účty
8 až 9 Vnitropodnikové účetnictví

Všechny účetní operace probíhají na základě účetních dokladů, které mohou být vnější (např. faktura přijatá) nebo vnitřní (např. inventurní zápis) a musí mít předepsané náležitosti tak, jak je stanovuje § 11 zákona o účetnictví. Těmito náležitostmi jsou:

  • označení účetního dokladu,
  • obsah účetního případu a jeho účastníci,
  • peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
  • okamžik vyhotovení účetního dokladu,
  • okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení dokladu,
  • podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Doklady, na základě kterých účtujete, jsou označovány jako prvotní nebo primární.