Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
Skip Navigation LinksSTORMWARE > POHODA > Příručka Účtujeme > Mzdy > Složitější případy

9.2 Složitější případy

Úprava základu pro zdravotní pojištění

Pokud měsíční příjem zaměstnance u jednoho zaměstnavatele nedosáhl ani výše minimální mzdy, je povinen prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné doplatit. U takového zaměstnance je nutné v agendě Personalistika na záložce Daně a pojistné nastavit typ Platit doplatky do minima zdr. poj. Pokud tento typ nastavíte před vystavením mezd, POHODA provede výpočet popsaný v následujícím příkladu automaticky.

Příklad: Zaměstnanec dosáhl měsíčního příjmu 3 000 Kč. Minimální mzda je 9 900 Kč. Sazba zdravotního pojištění zaměstnance činí 4,5 %, zaměstnavatele 9 % (tj. celkem činí sazba 13,5 %). Spočítejte doplatek zdravotního pojištění.

Zaměstnavatel odvede zdravotní pojištění ve výši minimální sazby, tj. 1 337 Kč (13,5 % z částky 9 900 Kč). Zaměstnanec z toho uhradí:

a) 4,5 % pojistného ze skutečně dosaženého příjmu, tj. 3 000 × 0,045 = 135 Kč

b) doplatek pojistného ve výši (9 900 – 3 000) × 0,135 = 932 Kč. (Zaměstnanec z částky, která je rozdílem mezi minimální a skutečně dosaženou mzdou, platí celkem 13,5 %, tedy nejen 4,5 %, ale i 9 % za zaměstnavatele.)

Zaměstnanec uhradí 135 Kč + 932 Kč, tedy celkem 1 067 Kč, zaměstnavatel hradí 270 Kč, což je rozdíl mezi částkami 1 337 Kč (celkové pojistné) a 1 067 Kč (pojistné hrazené zaměstnancem).

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění

Hodnoty osvobození příspěvků zaměstnavatele pro penzijní připojištění a životní pojištění jsou uvedeny v agendě Nastavení/Legislativa. Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci doplníte v agendě Mzdy/Personalistika ve formuláři Pojištění.

Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, v případě překročení osvobozeného limitu, zvyšují základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů.

Při splnění podmínek podle zákona o daních z příjmů jsou příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění osvobozené od daně z příjmů v úhrnu maximálně do výše 30 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Náklady na příspěvky penzijního připojištění a životního pojištění jsou daňově uznatelné u zaměstnavatele v plné výši, pokud jsou vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Pokud smlouva o životním pojištění zaměstnance nesplňuje podmínky pro osvobození příjmů stanovené zákonem o daních z příjmů, je nutné v agendě Personalistika na záložce Pojištění zatrhnout u životního pojištění volbu Bez nároku na osvobození. V tomto případě nebudou příspěvky zaměstnavatele zahrnovány do limitu pro osvobození a pokaždé se o ně automaticky navýší základ sociálního a zdravotního pojištění i daně z příjmů.

Příklad: Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci pravidelnou měsíční hrubou mzdu 10 000 Kč a zároveň mu přispívá na penzijní připojištění se státním příspěvkem částkou 3 100 Kč měsíčně. Určete, do jaké výše je příspěvek osvobozen od daně z příjmů na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele.

Zaměstnanec:

Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů do maximální výše 30 000 Kč. Znamená to, že v říjnu bude tato hranice překročena (3 100 Kč × 10 měsíců). Základy sociálního a zdravotního pojištění a základ daně z příjmů budou navýšené o částku 1 000 Kč v měsíci říjnu. Příspěvek už v plné výši (3 100 Kč) navýší základy sociálního a zdravotního pojištění a základ daně z příjmů v měsících listopad a prosinec.

Zaměstnavatel:

Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci je vždy plně uznatelným nákladem zaměstnavatele.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, resp. karanténě přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele za tyto druhy nepřítomnosti:

  • nemoc,
  • nemoc (pracovní úraz),
  • nemoc (z povolání),
  • karanténa.

Druh nepřítomnosti zadáte v agendě Mzdy/Personalistika na záložku Nepřítomnost. V prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, resp. karantény vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) již příslušná OSSZ vyplácí nemocenské dávky. Náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za pracovní dny a svátky, za které náhrada mzdy přísluší. Náhrada mzdy se počítá z redukovaného průměrného hodinového výdělku (RPHV).

Redukční hranice pro náhradu mzdy jsou pro rok 2016 stanoveny takto:

  • první redukční hranice náhrady mzdy – 157,68 Kč,
  • druhá redukční hranice náhrady mzdy – 236,43 Kč,
  • třetí redukční hranice náhrady mzdy – 472,68 Kč.

Na základě redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku následovně: do výše první hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku, z rozdílu mezi druhou a první hranicí se započte 60 %, z rozdílu mezi třetí a druhou hranicí se započte 30 % a k částce nad třetí hranicí se nepřihlíží.

Při dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku (RPV) až od čtvrtého pracovního dne. Při nařízené karanténě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % RPV již od prvního pracovního dne.

Příklad: Průměrný hodinový výdělek (PHV) zaměstnance činí 478,25 Kč. Pomocí redukčních hranic pro náhradu mzdy v roce 2016 se provede úprava (redukce) PHV takto:

  • z částky 157,68 Kč se započte 90 %: 157,68 × 0,90 = 141,912 Kč,
  • z částky 78,75 Kč (tj. 236,43 - 157,68) se započte 60 %: tj. 78,75 × 0,60 = 47,25 Kč,
  • z částky 236,25 Kč (tj. 472,68 - 236,43) se započte 30 %:
    tj. 236,25 × 0,30 = 70,875 Kč,
  • k částce PHV nad 472,68 Kč (tj. 5,57 Kč) se nepřihlíží
  • průměrný hodinový výdělek po úpravě (redukci) činí:
    141,912 + 47,25 + 70,875 = 260,037 Kč.

Součet jednotlivých částek redukovaných na 90 %, 60 % a 30 %, tedy 260,037 Kč, představuje upravený (redukovaný) průměrný hodinový výdělek (RPHV). Z RPHV ve výši 260,037 Kč se vypočte hodinová náhrada mzdy náležející od čtvrtého pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 %.

V případě, že dočasná pracovní neschopnost, resp. karanténa, trvá déle než 14 kalendářních dnů, má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky za kalendářní dny. Tyto dávky vyplácí již jen správa sociálního zabezpečení, a to na základě podkladů zaslaných zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen k žádosti zaměstnance o dávky přiložit tiskopis Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění.

Roční zúčtování záloh daně z příjmů

Požaduje-li od vás zaměstnanec provedení ročního zúčtování záloh daně z příjmů, zatrhněte v agendě Personalistika na záložce Zaměstnanec volbu Roční zúčtování záloh. Vlastní povel, jímž se provede roční zúčtování, najdete v nabídce Záznam. Pokud zrušíte zatržení tohoto pole u zaměstnance, kterému už bylo roční zúčtování provedeno, vypočítané podklady se odstraní z databáze a tisková sestava Výpočet daně z příjmů nebude k dispozici. Tímto způsobem zrušíte i vrácení přeplatku, ke kterému by došlo prostřednictvím následující mzdy zaměstnance. V případě, že již byla mzda s vypočteným přeplatkem vystavena, je nutné ji smazat a vystavit znovu.

148n_rocni_zuctovani.png

Pro správný výpočet ročního zúčtování záloh jsou důležité údaje na záložce Daně a pojistné. Zde je nutné mít správně vyplněné veškeré slevy na dani, nezdanitelné části základu daně pro roční zúčtování daně z příjmů (např. dary, úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období) a další údaje o způsobu zdanění a odvodech pojistného, které se týkají příslušného zaměstnance. Zaměstnanci musí také doložit příjmy od jiných zaměstnavatelů a dodatečné uplatnění některých odpočtů, které neuplatnili v průběhu roku. Všechny tyto údaje zapíšete do tabulky na záložce Daně a pojistné u každého takového zaměstnance.

Přeplatky nad 50 Kč vzniklé při ročním zúčtování se vracejí v následující mzdě za zvolený měsíc. Výše částky bude uvedena v poli Roční zúčtování ve formuláři Čistá mzda agendy Mzdy. Výsledky zúčtování záloh jednotlivých zaměstnanců si můžete vytisknout na sestavě Výpočet daně z příjmů v agendě Personalistika.

Pokud chcete do chybně vystaveného ročního zúčtování záloh na daň promítnout opravy provedené v tabulce Daně a pojistné, vyberte upravené zaměstnance a použijte znovu funkci Roční zúčtování záloh.

Příklady nastavení na záložce Daně a pojistné pro provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů

Příklad 1: Zaměstnanec byl student do 30. 6. 2016 a do práce nastoupil 1. 11. 2016, zadejte:

Od 01/2016 do 06/2016, sleva – vlastní studium, 4 020 Kč

Od 11/2016, sleva – poplatník (podepsal prohlášení), 24 840 Kč

V ročním zúčtování bude uplatněna sleva na vlastní studium za prvních 6 měsíců 6 x 335 Kč (student), tj. 2 010 Kč a základní sleva na poplatníka bude uplatněna v plné výši 24 840 Kč.

Příklad 2: Zaměstnanec podepsal prohlášení 4. 1. 2017 zpětně za rok 2016. V roce 2016 se mu tedy ve mzdě neodečítala základní sleva na dani, a to sleva – poplatník (podepsal prohlášení). Zadejte:

Od 01/2016, sleva – poplatník (podepsal prohlášení), 24 840 Kč

V ročním zúčtování mu bude snížena záloha na daň o slevu na poplatníka.

Pozn.: Již vystavené mzdy tohoto zaměstnance nemá smysl upravovat, sleva na dani se do těchto mezd roku 2016 ani případnými úpravami nepromítne. Projevila by se až po smazání a novém vystavení mzdy.

Příklad 3: Zaměstnanec podepsal prohlášení 11. 1. 2017 zpětně za rok 2016. V průběhu roku 2016 měl některé měsíce ze mzdy sraženou daň srážkovou daní, tzn. na záložce Daně a pojistné měl nastaven typ „zdanit zvláštní sazbou do limitu, jinak zálohově“. Při dodatečném podepsání prohlášení k DzP se do ročního zúčtování počítají také měsíce se srážkovou daní. Zadejte:

Od 01/2016, sleva – poplatník (podepsal prohlášení), 24 840 Kč

V ročním zúčtování mu bude snížena daň o slevu na poplatníka.

Pozn.: Již vystavené mzdy tohoto zaměstnance nemá smysl upravovat, sleva se do těchto mezd roku 2016 ani případnými úpravami nepromítne. Projevila by se až po zrušení zaúčtování mezd a smazání a novém vystavení mzdy.

Příklad 4: Zaměstnanec podepsal prohlášení 1. 2. 2016. U zaměstnavatele má uzavřen pracovní poměr. Zaměstnanec předložil pro roční zúčtování Potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele. V ročním zúčtování požaduje uplatnit odpočet na životní pojištění ve výši 10 500 Kč. Do tabulky Daně a pojistné zadejte následující typy:

Od 02/2016, sleva – poplatník (podepsal prohlášení), 24 840 Kč

Od 01/2016 do 12/2016, zaplaceno na životní pojištění, 10 500 Kč

Na základě tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech dále nastavte:

Od 01/2016 do 01/2016, příjem u jiného zaměstnavatele

Od 01/2016 do 01/2016, pojistné u jiného zaměstnavatele

Od 01/2016 do 01/2016, zálohy na daň u jiného zaměstnavatele

V ročním zúčtování se sumarizují zdanitelné příjmy z pracovního poměru zaměstnance a dále příjem u jiného zaměstnavatele. Základ daně bude zaměstnanci snížen o odpočet na životní pojištění a daň bude snížena o slevu na poplatníka v plné roční výši 24 840 Kč.

Příklad 5: Zaměstnanec podepsal prohlášení 1. 1. 2016, u zaměstnavatele uzav­řel pracovní poměr. Má jedno nezletilé dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Dále předložil potvrzení o zaplacených úrocích z hypotečního úvěru ve výši 80 000 Kč, z nichž si bude uplatňovat pouze polovinu (druhou polovinu uplatní manželka). Zadejte:

Od 01/2016, sleva – poplatník (podepsal prohlášení), 24 840 Kč

Od 01/2016, daňové zvýhodnění na dítě, 13 404 Kč

Od 01/2016 do 12/2016, úroky z úvěrů, 40 000 Kč

Zvýhodnění na dítě je realizováno formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy a daňového bonusu. Daňový bonus lze v ročním zúčtování uplatnit, jestliže roční zdanitelný příjem je alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Roční daňový bonus lze uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však 60 300 Kč.

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zd. období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru dle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru je více osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, nebo každá z nich, a to rovným dílem.

Účetní souvztažnosti pro mzdy
Operace MD Dal
Záloha na mzdu placená zaměstnanci v hotovosti 331 211
Záloha na mzdu placená na účet zaměstnance 331 221
Záloha na mzdu placená společníkovi v hotovosti 366 211
Záloha na mzdu placená na účet společníka 366 221
Hrubá mzda zaměstnance 521 331
Hrubá mzda společníka 522  366
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
– zaměstnanec 521 331
– společník 522 366
Záloha na daň z příjmů zaměstnance 331 342
Záloha na daň z příjmů společníka 366 342
Úhrada zálohy na daň z příjmů bankou 342 221
Daň z příjmů zvláštní sazbou za zaměstnance 331 342
Daň z příjmů zvláštní sazbou za společníka 366 342
Úhrada daně z příjmů zvláštní sazbou bankou 342 221
Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance 331 336
Sociální a zdravotní pojištění za společníka 366 336
Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele 524 336
Úhrada pojištění za zaměstnance i za zaměstnavatele bankou 336 221
Srážky ze mzdy zaměstnanců 331 379
Srážky ze mzdy společníků 366 379
Úhrada srážek ze mzdy 379 221
Předpis doplatku ze mzdy na běžný účet zaměstnance Bez 331
Hotovostní výplata doplatku mezd zaměstnance 331 211
Úhrada doplatku mzdy zaměstnance bankou 331  221